V lednu už není na co čekat a můžeme směle odstartovat novou sezónu. Pro delší dobu předpěstování myslíme zejména na výsev celeru, ale vyséváme také papriku či lilek.
První výsevy
Uděláme si zkoušku klíčivosti
Během ledna si nezapomeneme nakoupit zeleninová osiva, která využijeme v letošní sezóně. Když máme stále ještě starší zásoby, uděláme si před nákupem zkoušku klíčivosti a zjistíme, se kterými semeny můžeme počítat.
Sklizeň i výsev zeleniny
Ze záhonů sklízíme během slunečných lednových dnů poslední zeleninu – kadeřavou, toskánskou nebo růžičkovou kapustu. Využít je můžeme prakticky hned v kuchyni při přípravě jídel. Přímo ze zahrady lze vzít i zimní pórek a také vykopat hlízy topinamburů. Postupným vybíráním a likvidací zeleniny si zároveň uvolňujeme záhony na blížící se sezónu.
V lednu můžeme vysévat na předpěstování celer, ve druhé polovině ledna se můžeme uvnitř pustit i do výsevů semen paprik, lilků, ve skleníku zase vyséváme kedluben, květák a salát k rychlení. Nezapomeneme, že klíčení nejlépe probíhá při teplotě asi 22 °C a že mladé rostliny potřebují velmi světlé stanoviště.
Výsevy do bedničky
Pěstujeme řeřichu
Chutnou a zejména zdravou řeřichovou nať, která má v kuchyni zajímavé využití, získáme v bytě asi za týden od výsevu. Semena, která běžně dostaneme koupit, stačí vysít nařídce na povrch vlhké vaty v mělké misce. Vata by měla být stále vlhká, přičemž k zavlažování nám dobře poslouží rozprašovač s odstátou vodou. Důležité je světlé místo, například na okenním parapetu, přičemž dáme pozor na průvan.
Vyrostlou nať si pak můžeme podle potřeby odstřihávat nůžkami. Pikantně chutnající nať řeřichy je nejlepší čerstvá, proto můžeme výsevy průběžně opakovat.
Zakládáme teplé pařeniště
Využijeme jej k předpěstování zeleninových sazenic a rychlení. S jeho založením bychom však měli začít co nejdříve, nejlépe již koncem měsíce. Postup jeho zakládání je jednoduchý. Prostor původního pařeniště nejprve vyhloubíme, přičemž na dno navezeme hrubší kompost nebo zahradní odpad, který jsme na podzim nestihli zlikvidovat. Na to přijde asi 50 cm vysoká vrstva chlévské mrvy, která při svém rozkladu uvolní teplo. Na vrstvu upěchovaného hnoje pak nasypeme zahradní zeminu nebo koupený substrát, který je určen pro výsevy rostlin. Ideální, pokud na povrchu bude i vrstva prosáté půdy. Po naplnění necháme pařeniště 3 – 4 dny bez zásahu.
Teplé pařeniště a zelenina v něm
Pro lepší úrodu ovoce
K ovocným stromům se nyní vyplatí přivézt kompost a rozsypat jej na půdu v okolí kmene. Když nemrzne, je vhodné kolem ovocných stromů opatrně překypřit půdu, aby se ke kořenům lépe dostala vláha.
Začněme s řezem jabloní
Využijme dny, kdy nemrzne, a pusťme se do řezu ovocných stromů, nyní hlavně jabloní nebo hrušek. Koruny jsou momentálně bez listů a díky tomu máme dokonalý přehled o tom, z jakých větví sestávají.
Nejdříve odstraníme suché, nemocné a poškozené větve. Pryč z jabloňových korun by měly jít i ty, které se navzájem křižují, směřují do středu nebo příliš zahušťují. Podstatné je, abychom koruny prosvětlili a zároveň i odstranili to, co je zbytečně zatěžuje. Nyní máme také příležitost odstřihnout plané výhonky, které vyrůstají z okolí kmene. Zhruba o polovinu je třeba v tomto období zredukovat i mladší boční výhonky.
Jak na zimní řez jádrovin
Na co ještě nezapomenout?
Větší rány po zimním řezu ovocných dřevin zatíráme štěpařským voskem. Zbytky – zdravé větvičky po řezu podrvíme a použijeme k nastýlání.
Mrazem nebo zvěří poškozené kmeny vyčistíme a zatřeme štěpařským voskem.
Během dní bez mrazu odebíráme z ovocných stromů roubky. Hodí se k tomu zdravé, silné jednoleté výhonky s tloušťkou tužky.
Začátkem měsíce můžeme začít s řezem révy.
Tip redakce: Pečujte o svou zahradu a ona Vám to vrátí.